Velikonoce jsou od nepaměti spojené s vítáním jara a nového ročního cyklu. Jedná se zároveň o jakousi oslavu života a víry, která s námi byla ještě před příchodem křesťanství. V dnešní době ale jen málo lidí ví, proč se velikonoční svátky slaví a jak vypadaly původní tradice.
POLOZAPOMENUTÁ HISTORIE VELIKONOČNÍCH SVÁTKŮ
Než se začneme bavit o konkrétních tradicích, určitě bychom měli zmínit tyto svátky v souvislosti s křesťanstvím. Pro křesťany totiž Velikonoce znamenají vzkříšení Ježíše Krista. Svátkům předchází takzvaná postní doba, která trvá čtyřicet dní a začíná Popeleční středou (letos 26.2.2020). V tento den si věřící kreslí na čelo kříž z popelce, který znázorňuje smrtelnost a pomíjivost lidského bytí. S příchodem posledních dnů před Velikonocemi si na Velký pátek připomínají oběť, kterou přinesl Ježíš Kristus. Bílá sobota vybízí k modlení nad Kristovým hrobem a Neděle zmrtvýchvstání Krista oslavuje jeho návrat.
TRADICE NA ZELENÝ ČTVRTEK
- Na Zelený čtvrtek lidé vstávali velmi brzy, aby se mohli omýt čerstvou rosou, která podle tradic činila člověka odolnějším proti nemocem.
- Součástí ranního rituálu bylo modlení, kterého se zúčastnila celá rodina.
- Ženy ještě před východem slunce zametaly domy a smetí odnášely na křižovatky, aby se v domě nedržely blechy.
- Ten, kdo stihl sníst před východem slunce namazaný chléb s medem, byl chráněn proti hmyzu a uštknutí hada.
- Na některých místech se házel do studny chléb s medem, aby se v ní i nadále držela voda.
- Odpoledne se výjimečně nepracovalo a pekly se jidáše.
- V tento den zvoní naposledy zvony a pak utichají až do Bílé soboty (do té doby jsou nahrazeny řehtačkami).
- Mnoho lidí při posledním zazvonění zvonu zacinkalo i penězi, aby se jich doma drželo požehnaně.
TRADICE NA VELKÝ PÁTEK
- Na Velký pátek se lidé scházeli ke zvláštní bohoslužbě za ukřižovaného Ježíše Krista, který podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne.
- Bylo zakázáno cokoliv půjčovat, protože se věřilo, že by danou věc mohl někdo uřknout.
- Nepralo se prádlo a nepracovalo se.
TRADICE NA BÍLOU SOBOTU
- Na Bílou sobotu se neslaví mše svatá ani žádné další svátosti (kromě pomazání nemocných a svátosti smíření).
- Na některých místech se dávaly za trám od domu uhlíky, aby je chránily před požárem.
- Sobota byla jakousi velkou přípravou na vzkříšení Krista, a tak se hlavně uklízelo a bílilo povlečení.
- Pekly se velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí nebo se vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka.
TRADICE NA VELIKONOČNÍ NEDĚLI
- Vše vyvrcholilo Velikonoční nedělí neboli „dnem Páně“.
- V tento den hospodář obdaroval kusem mazancem, vejcem a vínem svá pole, zahradu a studni, aby byla dobrá úroda, voda i dostatek ovoce.
- Posvěcovaly se velikonoční pokrmy (mazanec, beránek, vejce, chleba a víno) a každá návštěva dostala z každého kousek.
TRADICE NA VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
- Tento den následuje po Božím hodu a patří hlavně k světským oslavám, které částečně navazují na pohanské zvyky a tradice spojené s příchodem jara.
- V tento den šlehají chlapci dívky pomlázkou z toho důvodu, aby zůstaly krásné, zdravé a veselé po celý rok. Na oplátku jim děvčata dávají kraslice s vejcem uvnitř (vyfouklá vajíčka slouží pouze k dekoraci).
- Určitě jste si všimli, že na některých pomlázkách jsou pentličky. Těmi dívky dávaly najevo své city ke koledníkům (červené znamenaly lásku, modrou naději, žluté odmítnutí a zelené sympatie).
- K obědu se tradičně podával například pečený králík nebo jehně, z vajec se dělaly omelety, pomazánky nebo nádivky.